Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině

Přemyslovo náměstí 18
Brno-Slatina

kulturní činnost – divadelní představení, společenské akce

Pořádáme:

kulturní společenské akce – dětské maškarní plesy, mikulášské nadílky apod.

Hrajeme:

pohádky pro děti
divadelní hry pro dospělé

Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině byl založen v roce 1925. V současné době zajišťuje celoročně pravidelné kulturní a společenské akce nejen pro slatinskou veřejnost.





Historie

DIVADELNÍ SPOLEK J. K. TYLA V L ETECH 1925 - 1989

V předchozích kapitolách je popsán historický vývoj kulturní situace ve Slatině. V této kapitole zestručním informace týkající se samostatného ochotnického divadelního spolku J. K. TYL (Divadelní soubor J. K. Tyla).

Samostatný spolek byl tedy založen v roce 1925 po roztržce mladých divadelních ochotníků, s tehdejším výborem SOKOLA, v jehož rámci se ve Slatině hrálo divadlo již od roku 1903 (v sále obecního hostince Radnice). Roztržka byla "vyprovokována" převážně z řad národně-socialistické mládeže.

Z tohoto období se zachoval dokument Svazu československé mládeže socialistické v ČSR z roku 1924, který zcela nepochybně patřil některému z členů spolku.

Slatinská Sokolská kronika v záznamu z roku 1926 uvádí, že "místní mládež, nespokojená a neukojená ve své ctižádosti, založila si vlastní ochotnický divadelní spolek, nazvaný J. K. TYL, což bylo posuzováno jako čin nemístné konkurence, neboť mnozí členové jednoty vystupovali ve hrách tohoto spolku na úkor plnění svých sokolských povinností".

Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století soubor vystupoval pod názvem Tylovo divadlo v Brně - Slatině. Písemné informace o samotné činnosti divadla J. K. Tyla se nedochovaly, k dispozici jsou pouze pozvánky na jednotlivá představení v různých obdobích jeho činnosti a fotografie z některých divadelních představení.

Některé informace máme získané díky pamětnímu listu (viz.obrázek), vydanému v roce 1985 při příležitosti připomenutí uplynutí 60. let od založení souboru. Tento list se opírá o vzpomínky nejstarších pamětníků.

Podle nich byl hlavním iniciátorem vzniku nového divadelního spolku Jan Honek, ke kterému se připojilo několik dalších občanů. V roce 1925 byla svolána první schůzka, na které se projednávalo, co všechno bude zapotřebí pro činnost ochotnického divadla.

Rozhodlo se i následujících záležitostech:
  • - zkoušet se bude v restauraci se sálem U Habů (dnešní restaurace U Vedrů). Sál v této restauraci byl podobný jako na Radnici, ale výrazně vyšší a s galerií.
  • - Ke každé hře bylo nutné složit a poté rozložit jeviště, jehož výroba byla zadána firmě pana Ferta v Husovicích.
  • - Funkci kulisáře zastával Antonín Kuklínek.
  • - Elektrické vybavení provedl Josef Pokorný.
  • Oponu zajistila Marie Veselá, manželka legionáře Ondřeje Veselého, taktéž divadelníka.
  • - Heslo nad oponou "V práci a vědění je naše spasení" vyšila děvčata pod vedením Bohuslavy Kellnerové.

První zvolený výbor byl podle pamětí v tomto složení: Předseda Josef Pokorný, místopředseda Josef Pokorný, jednatel Jan Rýdl, pokladník Oldřich Hodek, dirigent a vedoucí pěveckého souboru Reinhold Kellner, režisér Antonín Heinz a jeho zástupci Jan Honek a Josef Pokorný.

Ostatními členy výboru byli: Jan Žejdlík, Josef Jedla, Emanuel Heinz, Emil Šik, Josef Krejčí, Jan Fišer, František Hodek, Oldřich Hodek, Marie Nehledělová a Marie Fišerová.

Hlavním úkolem členů výboru bylo získávat nové herce a zájemce o divadlo, což se jim dařilo, protože po založení Divadelního spolku J. K. Tyla vzrostl počet jejich členů až na 75. Proto byly utvořeny dvě skupiny, které souběžně nacvičovaly dvě divadelní hry. Hrála se dramata, veselohry i operety - většinou to byly hry se sociálně politickým zaměřením.

První sehranou divadelní horu byl Bajkajlaj aneb pan Kopeček na výstavě (od K. Fořta a O. Pinskera). Dle zachovaného scénáře uvádím několik rolí z této hry a obsazení: Hlavní roli - Jindřicha Šídla ztvárnil Ondřej Veselý, jeho ženu Doďu Antonie (?) Křehlíková, Járu Teplého Emil Šik, Dr. Konipáska Emanuel Heinz, Klotyldu Miloslava (?) Dlezková a další.

Dochovaný scénář první historicky sehrané hry divadelním spolkem J. K. Tyla

Autor pamětního listu dále uvádí, že účelem založení divadelního spolku J. K. Tyla nebylo konkurovat existujícímu divadelnímu souboru tělocvičné jednoty, což dokládá skutečností, že oba soubory se vzájemně navštěvovaly a herecky doplňovaly. Nad tímto tvrzením si však dovoluji pochybovat.

Jisté však je, že spolek J. K. TYL provozoval představení souběžně se sokolskými ochotníky po celé období první republiky. V roce 1930 bylo pořízeno nové prostornější jeviště, avšak opět rozkládací.

Podle vzpomínek pamětníků měla za celou dobu činnosti spolku J. K. Tyla největší úspěch opereta Ostrov milování v režii Emila Šika. Byla dvakrát reprizována a vždy zcela vyprodána.

V souboru se za celá léta vystřídala řada mužů i žen, mladých, středního věku i starších, herecky úspěšných i méně úspěšných. Někteří se na jevišti objevili jednou nebo dvakrát, jiní věnovali divadelnímu ochotnictví celý svůj život.

Po skončení druhé světové války už v roce 1945 obnovil spolek J. K. TYL svoji činnost v rámci Svazu české mládeže. Hned v září se obrátil na výbor SOKOLA s návrhem na adaptaci kina pro jeho širší kulturní vyžití vybudováním jeviště a sice probouráním průčelní stěny do přilehlé nálevny. Tento návrh však nebyl schválen a později po zestátnění kin se už stal bezpředmětným. Divadlo se tedy provozovalo v rámci Svazu české mládeže někdy na Radnici, jindy U Vedrů.

Teprve v roce 1947 proběhl pokus o obnovení samostatného spolku J. K. TYL, avšak neúspěšně. Opakoval se tedy opět roku 1948 Provoláním ke slatinskému občanstvu, které za Spolek divadelních ochotníků podepsal přípravný výbor ve složení: předseda - Emanuel Heinz, jednatel - Emil Šik, členka výboru - Miloslava Dlezková.

Na ustavující valné hromadě konané 23.ledna 1948 byl tehdy ustaven výbor spolku v následujícím složení: ředitel - Emanuel Heinz, režisér - Bedřich Daněk, jednatel - Emil Šik, hospodář - Antonín Kuklínek, pokladní - Míla Dlezková, výprava - Jindřich Gric a Jiří Holouš, osvětlovači - Alois Musílek a Ladislav Štěpánek (člen souboru do roku 1998), členové výboru - Jan Musílek a Marie Fišerová, revizoři Bohumil Reichstädter a Marie Balíková. Složení výboru se neustále měnilo, neboť předseda Emanuel Heinz zemřel již v červnu 1948 a někteří členové výboru odešli za jinými zájmy, ale divadlo se hrálo dál. A hrálo se i při všech změnách komunální správy pod záštitou místní Osvětové besedy nebo později Obvodního kulturního a vzdělávacího střediska (OKVS) - viz. kap. I (Podrobnější přehled sehraných her je shrnut v kapitole I. )

Výzva OKVS Brno IV. o zhodnocení div. sezóny 1978-1979 a plán na další čtvrtletí.

Na konci šedesátých let proběhla rekonstrukce staré Radnice na Kulturní dům a bylo zde přistavěno stálé jeviště.

Koncem osmdesátých let prodělal spolek zajímavou kvalitativní etapu pod vedením režiséra brněnského Divadla bratří Mrštíků Pavla Rímského (zemřel náhle 1989) . Další informace v kapitole I.